Co jsme testovaly

Motivační plánovací diář Doller může v černé kožence působit na první pohled nenápadně, ale o to víc se člověk těší, až ho otevře. Jako by elegantní a klasický „diářový“ vzhled jeho majitele připravoval na příval kreativity, jež ho čeká uvnitř. Respektive ke které ho diář bude sám vybízet.

Jak už je řečeno na začátku – diář Doller nezačíná lednem jako většina těch tradičních. Ačkoli je dělen na měsíce a dny, přesná data v něm nehledejte. Ta si totiž doplníte sami podle toho, který den bude vaším prvním ve společnosti nového diáře.

Doller navíc není jen diářem pro zapisování toho, co vás čeká – je jakousi kronikou a snářem v jednom. Je totiž uzpůsobený k zapisování snů a cílů, ale také k vlastní retrospektivě a zvažování, co se člověku povedlo, které sny proměnil v realitu nebo co mu stojí v cestě ke štěstí či úspěchu. Hned na prvních stránkách na vás čekají řádky pro zaznamenání ročních cílů, ale také tužeb týkajících se osobního rozvoje. Na konci každého měsíce pak na uživatele čeká shrnutí uběhlého období. Už to samo o sobě napovídá, že tenhle diář bude něčím výjimečným.

Kdo testoval

V redakci jsme tentokrát testovaly dvě. Jeden z testovacích Dollerů „zabrala“ naše šéfredaktorka Petra, ten druhý pak (po spravedlivém losování) připadl Zorce.

Petra jako maminka školou povinných dvojčat Honzíka a Jáši ocenila, že má konečně diář, který se přizpůsobí školnímu roku dětí, a konečně si tak pro všechny ty kroužky, výlety, třídní schůzky a své vlastní aktivity nemusí kupovat navíc ještě školní diář, který je většinou designem uzpůsoben dětem, takže když jej omylem vytáhne na pracovní schůzce, čekají ji překvapené pohledy.

Zorka si zatím (tedy podle svých kolegyň) užívá bezdětnost, ovšem také její rozvrh je velmi nabitý. Bohužel její diář měl zatím podobu spíše desítek lepicích poznámkových lístečků nalepených nejen na pracovním stole a počítači, ale také v kabelce či na mobilním telefonu. A zatímco podle Zorky je to známka kreativity, ve skutečnosti se jedná spíš o chaos (což musí čas od času nad prošvihnutým termínem uznat i ona).

Jak se seznámit s diářem

„Hned na začátek jsem se trochu lekla velikosti. Diáře formátu A5 bývají totiž dost těžké, takže tahat je v kabelce se dost často rovná slušnému posilování. Ale navzdory své objemnosti je Doller překvapivě lehký,“ ujišťuje Petra. „Také jsem chvíli byla malinko skeptická, jestli už nejsem trochu odrostlá všem těm snům a cílům, které bych si měla zapisovat, bála jsem se, že stránky k tomu určené zůstanou prázdné, ale opak byl pravdou! Jen co jsem vzala propisku do ruky, už se všechny možné sny jen sypaly. A když je člověk vidí takhle pěkně napsané na papíře, má najednou nějak větší motivaci je proměnit ve skutečnost.“

Také Zorka byla od počátku diářem Doller nadšená. Jak sama přiznala, její „lepíkový systém“ získal velkou konkurenci, ve které nemá šanci uspět. „Sympatická už mi byla i samotná myšlenka Dolleru. Vznikl totiž v hlavách dvou vysokoškolských studentů Honzy Emlera a Jirky Doležala, kteří hledali způsob, jak nejen efektivně plánovat, ale také jak rozvíjet svou kreativitu, zamýšlet se nad sebou a hodnotit, jak se člověk posouvá ve svých cílech – ať už pracovních nebo osobních. Diář můžete popsat, pokreslit, zkrátka si ho přizpůsobit podle svých potřeb a představ, ale nikoli na úkor přehlednosti. Slouží jako plánovač i kronika zároveň, je takovým čistým malířským plátnem, které si každý uzpůsobí dle svého.“

Už ho nedám z ruky

A jak se tedy diář Doller po měsíci užívání našim redakčním testerkám osvědčil? „Je prostě skvělý. Jinak ani charakterizovat nejde. Zapisuji do něj jak své pracovní aktivity, tak školní aktivity kluků, dokonce vyplňuji i všechny cíle a taky nápady. Zapisovala jsem si do něj cestou v metru, ale i večer před spaním. A v práci ho mám neustále u sebe. Sice na rozdíl od Zorky nejsem příznivkyní spousty barev nebo kresbiček, ale i tak mám pocit, že tohle je prostě MŮJ diář, že je takovým kusem mě samé. A to mě doteď u žádného diáře nenapadlo,“ přiznává Petra a dodává, že diář se jistě osvědčí nejen ostatním maminkám, které s příchodem školního roku plánují, až se z nich kouří, ale také například managerům nebo studentům, kterým začíná akademický rok.

Zorku si Doller získal prakticky okamžitě. „Bez nadsázky je to první diář, který opravdu poctivě používám. Celý ten měsíc, co ho mám. A to je u mě rekord. Hrozně mě totiž baví. Nejen tím, že si ho můžu uzpůsobit, jak chci, že je originální, že si do něj můžu lepit své oblíbené barevné post-itky, že vydrží moje ‚kreativní pokusy‘ s pastelkami… Mimochodem, chválím tvůrce i za výběr citátů, které jsou umístěny na rozhraní jednotlivých měsíců. Všechny bych bez váhání podepsala. Nemůžu uvěřit tomu, že to po těch letech říkám, a omlouvám se všem, co mi kdy darovali diáře, jež pak skončily bez užitku v kontejneru na papír, ale jsem si jistá, že diář Doller už nejspíš nedám z ruky. Ani ho po roce nevyhodím. Ráda se k němu budu vracet,“ dušuje se Zorka.

Motivační plánovací diář Doller seženete na www.doller.cz, kde také najdete další informace.